Parkinsonova choroba
Trpěl jí Wilhelm von Humboldt; měl ji i Salvador Dali; žije s ní Muhammad Ali; Parkinsonova choroba může postihnout kohokoliv. Intelektuály, umělce i boxery.
Parkinsonova choroba je pozvolna se vyvíjející neurologické onemocnění. Postihuje ty části mozku, které kontrolují vědomé (úmyslné) i podvědomé pohyby. Když buňky v těchto postižených oblastech postupně odumírají, dochází následkem toho k vylučování nedostatečného množství dopaminu – a tato skutečnost má potom pro pacienta nejzávažnější důsledky.
Úplná ztráta kontroly nad sebou samým
Zdá se, jako kdyby tito pacienti postupně zamrzávali. Jejich svalstvo se stahuje a často se chvěje. Na jejich tvářích se objevují nekontrolovatelné grimasy připomínající masku. Chodí těžko a při chůzi se hrbí. A nakonec ztrácejí schopnost svoje pohyby koordinovat úplně: jejich paže a ruce dělají zvláštní nekontrolovatelné chaotické pohyby, které vzdáleně připomínají veslování.
V mnohých případech zůstává příčina takového postupného odumírání mozku nejasná. Jde však pravděpodobně o kombinaci více faktorů. V současnosti se snad nejvíce diskutuje o možných genetickým příčinách, a to navzdory tomu, že v konkrétních rodinách se toto onemocnění často neopakuje.
Nové léky díky biotechnologiím
Léčba Parkinsonovy choroby se kromě jiného zaměřuje buď na nahrazení chybějícího dopaminu nebo na podávání léků, které působí v mozku podobně jako dopamin (tzv. agonisty dopaminu) nebo které úbytek dopaminu v mozku zpomalují.
Tyto léčebné postupy však nemívají trvalé výsledky. Po deseti letech takovéto terapie je obyčejně velmi těžké stanovit správné dávkování. Účinek léku už není natolik spolehlivý jako na začátku léčby. Vyšší dávky léků mohou u pacienta spouštět projevy podobné symptomům Parkinsonovy choroby nebo ještě více nekontrolované pohyby.

