Kardiovaskulární onemocnění
Kardiovaskulární onemocnění stále jsou v mnohých vyspělých státech světa nejčastější příčinou úmrtí. Odhaduje se, že na celém světě na následky kardiovaskulárních onemocnění každoročně umírá asi dvanáct milionů lidí.
Nejvážnějšími onemocněními kardiovaskulárního systému je vysoký tlak a ateroskleróza (degenerativní choroba krevních cév). Obě tato onemocnění s sebou nesou vysoké riziko srdečního infarktu a mozkové příhody. I tyto dva typy kardiovaskulárních (srdečně-cévních) příhod, které často končí smrtí, patří mezi kardiovaskulární onemocnění.
Když selže přítok krve
Srdeční sval se při přečerpávání krve do celého těla stáhne asi 70 až 80 – krát za minutu. Tímto způsobem srdce zásobuje orgány těla kyslíkem a důležitými živinami. Co se však stane, když se přítok krve do samotného srdečního svalu, případně do některých jeho částí zastaví? K tomu dochází například tehdy, když je průtok krve cévou zablokován krevními sraženinami, které vznikly na aterosklerotickém plátu. Důsledkem může být stav, který je známý pod označením infarkt myokardu.
Většina srdečních infarktů začíná pomalu a obyčejně je doprovází mírná bolest, slabost, nevolnost, dýchavičnost nebo návaly pocení. Když však nejde o jednoznačné příznaky, mnozí lidé vyčkávají příliš dlouho, než vyhledají lékařskou pomoc a tak mohou nastat závažné komplikace. Proto je třeba v podobných situacích co nejdříve vyhledat lékaře a poradit se s ním. Existují totiž postupy, jakými je možné riziko srdečního infarktu snížit
Mrtvice – cévní mozková příhoda
Zablokování průtoku krve mozkovou tepnou je také mimořádně nebezpečné. Pokud se přeruší přítok krve do některých oblastí mozku, přeruší se přísun nevyhnutelného množství kyslíku a živin a pacient dostane ischemickou mozkovou příhodu („mrtvici“), při které dochází k poruše nebo úplnému selhání některých mozkových funkcí. K příznakům mozkové mrtvice patří například porucha řeči, porucha zraku a ochrnutí nebo porucha vědomí.
Pokud přerušení dodávky kyslíku a živin trvá déle, postižené nervové buňky odumírají a poškození se stává trvalým. Mrtvice v mnohých případech končí i smrtí. I v případě mozkové příhody platí to samé co při srdečním infarktu: mrtvice se musí začít léčit rychle, nejlépe okamžitě, a potřebná je prevence na snížení rizika.
Nejlepší ochranou je prevence
Příčinou krevních sraženin, které mají za následek mozkovou příhodu nebo srdeční infarkt, často bývají aterosklerotické pláty na stěnách krevních cév. Příčinou takovýchto plátů bývají usazeniny tuků ve stěně cévy, které vznikají díky vysoké koncentraci tuku v krvi. Tuto usazeninu od krevního oběhu odděluje jen velmi tenká vrstva buněk. Když se tato vrstva protrhne, obsah plátu se uvolní do krve a automaticky se aktivují mechanizmy srážení krve – a to vede ke vzniku krevní sraženiny. Jedna z možností prevence vzniku sraženiny je podávání léků, které ovlivňují krevní destičky nebo srážení krve.
